Blahoslavená Marie Luisa Merkert

BLAHOSLAVENÁ MARIE LUISA MERKERT

V roce 2007 se v Bazilice konala slavnost prohlášení za blahoslavenou zakladatelky Shromáždění sester sv. Alžběty – Marie Luisy Merkert. Více informací týkajících se beatifikace a jejího životopisu najdeš zde.

Dne 30. září 2007
v našem farním kostele proběhla mimořádná událost.
Jeho Eminence kněz kardinál José Saraiva Martins
Prefekt vatikánské Kongregace pro kauzy svatých,

prohlásil za Blahoslavenou

velkou Nisanku, slezskou samaritánku,
spoluzakladatelku Shromáždění sester sv. Alžběty

Marii Luisu Merkert

Maria Luiza Merkert

Blahoslavená Marie Luisa Merkert se narodila v Nise dne 21. září 1817. Její rodina byla s církví těsně spojena. Marie vyrůstala po boku matky a o několik let starší sestry Matyldy. Její otec zemřel, ještě když byla nemluvnětem. Když Klara Wolff v roce 1842 vystoupila v Nise s ideou péče o lidi nemocné a osamocené ve svých domovech, našla v sestrách Merkertových oddané přítelkyně. Připojila se k nim i Františka Werner. Jednalo se o akutní záležitost, neboť po sekularizaci v roce 1810 nefungovaly církevní charitativní instituce a na placenou léčbu ve špitálu během zuřících epidemií měl v Nise jen málokdo.

Čtyři mladé dívky dne 27. září 1842 složily před obrazem Srdce Ježíšovo slib oddanosti – zavázaly se pomáhat potřebným bez ohledu na vyznání, národnost a pohlaví. Začaly bydlet v jednom pokoji, který jim biskup vyčlenil v domě altaristů (duchovní, kteří pouze sloužili mše) a odtud se dennodenně vydávaly do města.
Pečovaly o nemocné, připravovaly jídla pro nezaměstnané a chudé. V dobách přísných mravů byly dívky chodící po domácnostech, ve kterých žili muži, téměř revolucionářky. Řádové sestry mohly pečovat pouze o ženy (až do vypuknutí 2. světové války musela hlavní představená sester alžbětinek žádat Apoštolský stolec, aby se mohly starat o chlapce v sirotčincích spravovaných jeptiškami).
Se záměrem změnit světské charitativní sdružení na shromáždění řeholní církevní orgány doporučily mladým Nisankám vstoupit do noviciátu sester boromejek v Praze a tam poznat princip řeholního života. Boromejky provozovaly uzavřené pečovatelské domy a špitály, sestry z Nisy chtěly pečovat o nemocné a chudé v domovech. Nelíbilo se to ani měšťanům, ani vratislavskému biskupovi, který pohrozil, že soukromé sdružení založené novickami nebude církví nikdy schváleno. Tyto potíže trvaly 10 let a teprve díky podpoře niského magistrátu a několika kněží získaly sestry pro svou činnost souhlas civilních a církevních orgánů. V roce 1859 Marie Merkert získala pro Sdružení sester sv. Alžběty diecézní schválení vydané vratislavským biskupem H. Försterem. V témže roce byla na první generální kapitule s. Marie Merkert zvolena první generální představenou. Tuto funkci plnila až do své smrti.
V roce 1860 první skupina sester s Marií Merkert složila řádové sliby: chudoby, čistoty a poslušnosti a také slib služby nemocným a ubohým.

Jako generální představená Matka Marie díky své obezřetné a důsledné činnosti posilovala struktury mladého společenství. Za patronku Shromáždění si zvolila sv. Alžbětu Durynskou.
V letech 1863-1865 vybudovala Mateřský dům v Nise, který se stal mimořádně významným centrem charitativní činnosti, a kde v průběhu 22 let připravila k řeholnímu životu a službě potřebným pomalu 500 sester – hlavně ze Slezska; založila 90 řeholních domů, 12 špitálů, mnoho pečovateských domů pro staré lidi, četná výchovně vzdělávací zařízení (mateřské školy, jesle, sirotčince, školy elementární, odborné apod.).

V době, kdy Marie posílala své sestry k nemocným, o ošetřovatelských školách ještě na Slezsku nikdo neslyšel. Pořádala tedy pro ně ošetřovatelské kurzy. Mladé postulantky (kandidátky na sestry) se učily ošetřovat nemocné po boku starších sester pracujících na různých špitálních odděleních, teprve potom skládaly zkoušky a mohly jít samy pečovat o nemocné. Ke konci života Marii Merkert oceňovaly církevní i světské orgány. Za službu sester dostala Matka Marie mnoho vyznamenání. Většina z nich byla prodána a získané prostředky byly určeny pro potřeby chudých. Do dnešní doby se zachoval jeden kříž s královským poděkováním za samaritánskou službu během polsko – francouzské války.

Matka Marie vypracovala denní řád domovů Šedých sester (1866), přičinila se k redigování ústavy Sdružení (1869); v Apoštolské stolici vyjednala pochvalný dekret (1871); realizovala proces získání právní subjektivity Sdružení u státních orgánů (v roce 1864 ji získal Dobročinný ústav sv. Alžběty v Nise). Důležitým rozhodnutím bylo zahájení charitativně-výchovné práce Sester v německých zemích doposud čistě protestantských a také na skandinávském severu (Hamburg, Altona, Eisenach, Královec, Stockholm). Matka Marie připravila nové řeholní společenství ke konečném schválení, které udělil papež Leon XIII. v roce 1887.

Ruku v ruce s vnitřní stabilizací kráčel i rychlý vnější rozvoj Shromáždění. Nesmírně obětavá práce sester zejména v období epidemií (životem ji zaplatily Matylda Merkert a Klara Wolff) jim přinesla lásku a náklonnost lidí, odvážný přístup péče o raněné vojáky ve vojenských a polních špitálech ve třech následujících válkách Pruska proti Dánsku (1864), Rakousku (1866) a Francii (1870/71) – zase uznání a podporu pruského krále, což bylo nesmírně důležité vzhledem k zákonodárství "Kulturkampfu", který začal právě v roce 1871. Jen na krátkou dobu přibrzdil živelný rozvoj Shromáždění. Matka Marie zemřela v Nise 14. listopadu 1872 ve věku 55 let. Zanechala po sobě stabilizovaný výsledek, přítomný již v mnoha evropských zemích. Pochována byla na Jeruzalémské hřbitově. Po exhumaci byly dne 16. července 1964 její ostatky uloženy v kryptě pod kaplí Svaté Trojice v kostele sv. Jakuba a Anežky v Nise. Po provedení kanonického šetření byly dne 2. března 1998 ostatky Marie Merkert uloženy do nové rakve v mramorovém sarkofágu kaple Svaté Trojice.

Od roku 1897 byly sbírány její dopisy a svědectví o jejím životě. Přicházely a nadále přicházejí poděkování za její přímluvu u Boha. Stoleté výročí úmrtí bylo impulsem ke zpracování jejího rozsáhlého životopisu (o. Edward Frankiewicz OFM). V roce 1985 byl v Diecézní kurii v Opoli zahájen beatifikační proces.

Více informací týkajících se Shromáždění sester svaté Alžběty a blahoslavené Marie Luisy Merkert lze najít na: www.selzbietanki.com, www.elzbietanki.nysa.pl.