Zdalipak víš, že kostel sv. Jakuba má jednu z nejstrmějších střech v Evropě a že Zvonice měla být podstatně vyšší? Více informací najdeš zde.)

Farnost sv. Jakuba a sv. Anežky v Nise vznikla na přelomu 12. a 13. stol. a zaujímala oblast  tzv. Nového města. První farní kostel, postavený v letech 1195-1198, vysvětil vratislavský biskup Jaroslav v roce 1198.

Monumentální interiér chrámu, klenby podepřené vysokými sloupy a barevnost dohromady poskytují dojmy z pomezí reálného a mystického světa. Toto úžasné dílo gotické architektury vytvořil člověk inspirovaný BOŽÍ rukou. Počátky soudobé stavby sahají do 12. století. Zdi stávajícího kostela začaly vznikat v roce 1424. Tehdejší městská rada zadala stavbu mistru Petrovi ze Ząbkowic. Podle historických pramenů byla výstavba dokončena v roce 1430. V dalších svých neklidných osudech doznal kostel četných požárů, destrukcí i modernizací. Avšak charakteristická silueta objektu zůstala do dnešního dne nezměněna. Po požáru v roce 1542 proběhly opravné práce, mj. vznikly nové síťové klenby, nová vazba a střecha byla pokryta břidlicí. V 17. a 18. stol. byla provedena v souladu s tehdejší módou barokizace kostela, při ní byla odstraněna řada gotických oltářů, soch a vitráží. Omítkou byly přetřeny  rovněž staré malby. V letech 1889 – 95 došlo k podstatné modernizaci kostela v novogotickém slohu, dostavěna byla rovněž západní kruchta (dnešní hlavní vchod). Tyto práce řídil Josef Eberts.

Druhá světová válka kostel nešetřila. Oheň zcela zničil střechu, západní štít, varhany a skupinu oblouků. Vybavení chrámu bylo částečně devastováno. Obnova trvala do roku 1961, restaurátorské práce probíhají do dnešních dnů.

Kostel sv. Jakuba je trojlodní, devítioblouková zděná hala z kamene a cihel. Kolem presbyteráře je ambit, který je prodloužením bočních lodí, u nichž je v řadě zabudována série nižších gotických kaplí. U osmého oblouku z jižní a severní strany jsou na místě původních vchodů dvě barokní kaple. Kráčíme-li dále severní lodí, vidíme později dostavěné osmihranné barokní baptistérium. Boční lodě jsou rozdělené štíhlými, šestibokými cihlovými sloupy, nad nimiž se vznáší křížová žebrová klenba z roku 1891.
Když si chrám prohlížíme zvenku, dojem na nás udělá ohromný, kompaktní korpus a mohutná, sedlová střecha. Zdi se tyčí do výše 27 metrů. Střecha – prý nejvíce příkrá střecha v Evropě, zaujímá plochu přibl. 4000 m2 s 122 tisíci střešními taškami. Na hřebeni je vestavěn osmiboký sanktusník. V dnešní době má 14 metrů (před válkou jeho výška činila 21 metrů).
Sochařsko – architektonická výzdoba kostela není bohatá a pochází většinou z dob poslední renovace. Pozornost si zaslouží portály v bočních kruchtách a do sakristie z poloviny15. stol., dále soubor svorníků a vyřezávaných konzol v některých kaplích. Při prohlídce kaple  stojí za pozornost soubor děl uměleckého řemesla mimořádné hodnoty – soubor mříží pocházejících z niských dílen od pozdní gotiky přes renesanci a manýrismus až po baroko. Niský kostel vlastní rovněž jednu z nejbohatších ve Slezsku sbírek epitafů a náhrobních pomníků. Jedná se často o díla vysoké umělecké hodnoty.

Zvonici u kostela sv. Jakuba v Nise začali stavět v roce 1474 v době panování biskupa Rudolfa von Rüdesheim (1468-1482). Stavitelem prvních dvou podlaží byl Mikoláš Hirz, stavitelský mistr přistěhovaný pravděpodobně z Porýní. Jména biskupa a stavitele se zachovala na fundačních tabulích nad vchodem a pod hlavním oknem zvonice. Třetí podlaží bylo vybudováno v roce 1493. Byla to doba vlády biskupa Jana IV. Rotha (1482-1506). Čtvrté podlaží bylo postaveno v roce 1516 z fundace biskupa Jana Turzo (1506-1520).

Naplánovaná byla ještě dvě podlaží. V té době však končilo "gotické stavební nadšení" a "peníze se zkazily".
Proto práce na zvonici nepokračovaly a materiál již shromážděný byl přemístěn na stavbu kamenného mostu nedaleko Vratislavské brány.
Zvonice, situovaná v sousedství severozápadního nároží kostela sv. Jakuba, je pozdněgotická, volně stojící jako italská campanilla. Zděná z cihel, s kamenným obložením, čtvercová, čtyřpodlažní, v nárožích obepnutá párem okázalých opěrných pilířů. U opěrného pilíře z jihozápadní strany je víceboká věžička s kamenným schodištěm sahajícím až na terasu  zvonice.

Ve vnitřku zvonice byla dřevěná konstrukce, na jednotlivých poschodích visely zvony. Do první světové jich bylo osm. Z nich byl největší "sv. Jakub", vážící 8200 kg, odlitý v Nise v roce 1494 niským zvonařem Bartolomějem Lindenradtem. Válečné rekvizice sebraly zvonici zvony, zůstal pouze "sv. Jakub", který se roztopil během požáru zvonice  v roce 1945.

V padesátých letech minulého století byly ze zbytků roztopeného zvonu uvnitř zvonice odlity dva nové zvony. V současné době se na čtvrtém podlaží nachází devět zvonů a hodiny se zvonkohrou darované v roce 2003 Městskou radou a starostou Nisy.

Nisa byla kdysi ve Slezsku centrem zlatnického umění. Již v roce 1300 je zaznamenán první zlatník (aurifaber). Do konce 19. století zde bylo 176 řemeslníků pracujících se zlatem a stříbrem. Niští zlatníci prostřednictvím kontaktů s evropskými centry zlatnického umění (např. Augsburg, Vídeň) představovali skutečně evropskou úroveň.

Objednateli a prvními odběrateli práce niských zlatníků byli především vratislavští biskupové, sídlící v metropoli svého knížectví – Nise, členové biskupského dvora, vyšší duchovenstvo, kanovníci kolegiátní kapituly sv. Mikuláše, stejně jako bohatí niští patriciové a různá bratrstva.
Úžasný je příběh o zachránění tohoto pokladu během válečného požáru v roce 1945 a frontového a poválečného plenění města:
Tak tedy poslední německý farář, ks. Dr. Wawra, spolu se svými dvěma spolupracovníky zazdil poklad ve speciální skrýši pod presbyterářem kostela sv. Jakuba. Teprve v 50. letech 20. století byl poklad prostřednictvím důvěryhodné osoby předán tehdejšímu faráři ks. Prelátovi Józefovi Kądziołkovi.

Druhou senzací bylo, když se na faře v květnu 2003 objevily dva starší manželské páry, které navštívily své rodné město, Nisu, poprvé od vyhnání v roce 1945. Oba muži bydleli jako malí chlapci s rodiči v dnešní budově fary a byli svědky, když byly ve sklepě zazděny potřeby pro domácnost, porcelán a liturgické předměty. Po vybourání zdi na určeném místě se ukázalo, že je schránka netknuta. Mezi liturgickými předměty - většinou z počátku 20. století – se našly tři rarity:

1. Stříbrné, pozlacené ciborium od Martina Vogelhunda (jako vynikající zlatník působil v  Nise v letech 1698-1741).
2. Pozdněbarokní monstrance posázená četnými polodrahokamy (bez označení autora).
3. Bohatě vyřezávané, stříbrné desky na misál s medalionem sv. Jakuba (na přední straně) a sv. Anežky (na zadní straně) s datem vzniku (rok 1766) a jménem donátora ("sub parocho Ioan. Ios. L.B. de Rosencrantz"), bez označení autora.

Prázdný, vypálený interiér zvonice shora završený platformou zvonů a vyhlídkovou terasou  inspiroval založení galerie na jeho místě pro všechny poklady z kostela. Vznikaly první koncepce, výkresy, představy toho, co se zde má zrodit.
Klíčovou roli hraje financování celé výstavby galerie. Farnost na takové výdaje neměla dostatek prostředků. Bylo nutné hledat sponzory, nejlépe v Německu, kde ještě žijí bývalí Nisané, jimž leží na srdci ochrana majetku slezské kultury. Po mnoha intervencích, rozhovorech a návštěvách se podařilo sjednat hlavní zdroje financování výstavby a vybavení galerie "Pokladnice sv. Jakuba" v katedrální zvonici v Nise.

Jsou to:

• Nadace Erika-Simon-Stiftung Rinteln,
• Landkreis Hildesheim a tamější Kreissparkasse,
• Neisser Kultur und Heimatbund,
• Mnoho soukromých osob a naše Nadace na záchranu památek niské katedrály (Fundacja Ratowania Zabytków Katedry Nyskiej).

V Nise známý architekt, pan ing. Alojzy Tomiczek, zpracoval a předložil zajímavou architektonickou koncepci galerie. Pod jeho vedením byla zkompletována celá dokumentace a příslušná povolení. Firma GNIOT-POL z Kurzni k/Brzegu se ujala zhotovení ocelovo-skleněné konstrukce galerie. Stavební a renovační firma pana Kurnatowského z Nisy převzala zbývající stavební práce.

Na třech patrech galerie jsou ve speciálních vitrínách prezentována díla zlatnického umění niských zlatníků. Mešní kalichy, ciborie, svícny a jiné liturgické předměty po staletí sloužily a i nadále slouží ke slavení eucharistie. Jedná se nejen o prvotřídní umělecká díla, ale tyto objekty jsou také výrazem hluboké víry obyvatel Nisy během staletí.
Otevření galerie "Pokladnice sv. Jakuba" – 2. dubna 2005 bylo v souběhu s oslavami Eucharistického roku. Věřící člověk, křesťan, se po celá staletí pokouší dát najevo svou víru a lásku ke Kristovi Spasiteli rovněž i vnějšími projevy. Tyto projevy často získávají formu uměleckého díla. Tomu, který nás vykoupil a obětoval se, dávající život věčný, člověk věřící dává nejen sebe, ale i to, co má nejcennějšího.
Umělecká díla spojená s konáním mše svaté prezentovaná tímto způsobem jsou projevem víry a úcty mnoha generací křesťanů žijících v této zemi - v Nise. Pro nás - současníky nechť jsou pobídkou k hlubší eucharistické pobožnosti.

Výstavbu galerie "Pokladnice sv. Jakuba" financovaly soukromé osoby, nadace a sdružení z Německa. Velkou pomocí přispěl také Městský a gminný úřad v Nise a také naše Nadace na záchranu památek niské katedrály. Ať se tato galerie stane znakem a mostem ke vzájemnému pochopení, přátelství a dobrému sousedskému soužití.